Indická 'artová' klasika na DVD

Propagační kampaň Incredible India, kterou v roce 2002 odstartovala indická vláda, aby do země nalákala více turistů, už sice mohla filmového fanouška potěšit řadou malebně barevných spotů (v nichž občas dokonce vystupovali populární bollywoodští herci) ale opravdovou pochvalu si od příznivců indického filmu zaslouží až nyní.

V tomto roce byl totiž pod vedením organizace National Film Development Corporation of India, která si klade za cíl podporovat domácí filmové umění, spuštěn projekt Cinemas of India představující divákům klasická díla 'artově" orientovaných indických tvůrců.

Sex, film a Indie

Indické filmy byly sice odjakživa prostoupeny erotickými motivy, ty ale byly téměř vždy nenápadně zabalené do jinotajů a metafor a zásadně nepřecházely do explicitního zobrazení. Ač si tedy Indii možná spojujeme s Kámasútrou a hanbatými soškami na hinduistických chrámech, její kinematografie byla velmi dlouho podstatně prudérnější, než kinematografie řady muslimských zemí (včetně sousedního Pákistánu), které si naopak máme tendenci spojovat s chorobným důrazem na cudnost. Patří ostatně k všeobecně známým skutečnostem, že v dřívějších dobách byly mezi hrdiny bollywoodských slaďáků výjimečné i obyčejné polibky a text písně "Co máš pod tou blůzkou?" způsobil skandál i přesto, že následná odpověď zněla "Pod tou blůzkou je moje srdce".

Průvodce indickými kinematografiemi, díl III. - Menší regionální kinematografie

Zde jsem si dovolil stručně shrnout kinematografie produkující v celoindickém kontextu méně významné a v zahraniční většinou úplně neznámé (kvůli složitější dostupnosti a nízké publicitě) filmy, které přesto mají ve své geografické či jazykové oblasti početnou základnu diváků.

Průvodce indickými kinematografiemi, díl II. - Hlavní centra indického filmového průmyslu

Pod slůvkem Bollywood si mnozí mylně představují indickou kinematografii jako celek, ale ve skutečnosti se jedná he o jedno z mnoha indických kinematografických center. Prakticky každý z indických svazových států má svou vlastní kinematografii v místním jazyce - jde ovšem o kinematografie velmi malé a celkovým zaměřením (často i šířkou distribuce) lokální - mnohdy se jimi vyprodukované filmy nedostanou za hranice svého státu či jazykové oblasti. Na několika místech v Indii se však filmová studia sdružují do velkých center, která vyrábí filmy dsitribuované po celé zemi i v zahraničí. Jsou to převážně tyto, které jsou známé velké většině diváků a které se zásadním způsobem podílejí na moderním kulturním životě v Indii. Pojďme si je představit.


Hindská kinematografie aneb Bollywood

Z indických kinematografií je právě Bollywood tou největší, nejvýznamnější a nejpopulárnější. Dokonce natolik populární, že lidé často mylně chápou Bollywood jako označení pro indickou kinematografii jako celek. Ve skutečnosti se jedná o centrum vyrábějící mainstreamové filmy v hindštině - nejrozšířenějším indickém jazyce.
Samotný název Bollywood přinesla s posměchem západní média v reakci na rychle se rozvíjející filmový průmysl v Bombaji (dnes Mumbaí), která je pro něj dodnes domovem. Označení ovšem postupem času zdomácnělo a úspěchy indických filmů na prestižních festivalech i u zahraničních diváků z něj smyly pejorativní konotace, takže je dnes mnohem zaužívanější, než formální pojem "hindská kinematografie".

Průvodce indickými kinematografiemi, díl I. - Moje pestrá Indická republika

Je zajímavé, kolik nepoučených lidí si indickou kinematografii představuje jako veskrze monolitickou - jsou to ovšem velmi často titéž, kteří jako monolitickou vnímají celou Indii. Představa je to samozřejmě nebývale úsměvná, neboť snad žádná jiná země na světě není tolik přírodně, národnostně, kulturně, či nábožensky pestrá jako právě Indie. V tomto článku jsem si dovolil shrnout ty nejelementárnější údaje, co o Indii potřebuje vědět člověk, jenž se chce seznámit s místními kinematografiemi.
Mluvíme-li dnes o "Indii", většinou nemáme na mysli celou geografickou oblast takzvaného indického subkontinentu (pod nějž spadá ještě Pákistán, Nepál, Bhútán, Bangladéš a ostrovní Šrí Lanka a Maledivy), ale ten největší státní útvar, který se na něm nachází - Indickou republiku. Ta má ovšem výrazný federální charakter a skládá se z 28 svazových států, jejichž hranice jsou dány kulturně a historicky a které mají poměrně značný stupeň nezávislosti.

Je také třeba mít na pamětí, že Indie uznává celkem 22 oficiálních jazyků a s ohledem na různá nářečí či jazyky neúřední se jejich výsledný počet pohybuje kolem tisícovky. Některé jsou přitom vzájemně srozumitelné, jiné jsou ale zcela zásadně odlišné - a to i klidně na úrovni jazykové rodiny.