Sex, film a Indie

Indické filmy byly sice odjakživa prostoupeny erotickými motivy, ty ale byly téměř vždy nenápadně zabalené do jinotajů a metafor a zásadně nepřecházely do explicitního zobrazení. Ač si tedy Indii možná spojujeme s Kámasútrou a hanbatými soškami na hinduistických chrámech, její kinematografie byla velmi dlouho podstatně prudérnější, než kinematografie řady muslimských zemí (včetně sousedního Pákistánu), které si naopak máme tendenci spojovat s chorobným důrazem na cudnost. Patří ostatně k všeobecně známým skutečnostem, že v dřívějších dobách byly mezi hrdiny bollywoodských slaďáků výjimečné i obyčejné polibky a text písně "Co máš pod tou blůzkou?" způsobil skandál i přesto, že následná odpověď zněla "Pod tou blůzkou je moje srdce".

V Indii se sice produkovaly i filmy označované za erotické a určené pro dospělé publikum, ovšem i ty se jako čert kříži vyhýbaly byť jen pouhé nahotě a vystačily si se smyslnými pohledy, vášnivými objetími a v krajních případech i s nějakým tím mokrým sárím. Krátkometrážní snímek Cloud Door, při jehož tvorbě se významný artový režisér Mani Kaul inspiroval klasickou erotickou literaturou indického subkontinetu, ani nebyl v Indii řádně uveden. Smyslné záběry nahých žen nebyly pro běžné projekce akceptovatelné.

S příchodem nového tisíciletí se však poměry začaly postupně uvolňovat a někdy od roku 2010 můžeme pozorovat nástup nového trendu filmů, které se zaměřují na životy pozápadnělé městské mládeže a které opouští tradiční indický sociální konzervatismus. Hrdinové Zindagi Na Milegi Dobara se tak vyvlékají z domluvených svateb, Dimple (Katrina Kaif) z Mere Brother Ki Dulhan představuje nezávislou volnomyšlenkářskou dívku s neortodoxními zálibami, v Delhi Belly se objevují záběry na kalhoty vyboulené erekcí a na pohled křehká Heer (Nargis Fakhri) z Rockstar vymetá kina promítající erotické filmy a fascinovaně obhlíží pražské prostitutky.

Vzpomeňme také na velepopulární itemovku Sheila Ki Jawani z ukrutně nepovedeného Tees Maar Khana, která svým názvem odkazuje na Reshma Ki Jawani, lechtivý snímek tamilské tanečnice Silk Smithy. Na motivy jejího života zase Milan Luthria natočil úspěšné Dirty Picture.

Má pak člověka překvapit, že momentálně vede vítězné tažení indickými kiny Vicky Donor, komedie pojednávající o obzvláště plodném dárci spermatu?

A nejde jen o nějakou kuriózní blbinku. Film totiž sbírá velice pozitivní reakce od fanoušků i od kritiků. Vlastně patří vedle biografického Paan Singh Tomara a (výborného) thrilleru Kahaani k dosud nejlépe hodnoceným indickým filmům roku.

Konkurentem je mu ovšem další snímek s erotickým laděním - nákladnější, žhavější, temnější a s kriminálkou zkřížené Hate Story:

Vzpomínáte ještě na časy Dev.D, kde se i slovo "sex" pouze hláskovalo? A to jde o film starý jen 3 roky!

Indové ovšem mají v zásobě i těžší kalibry. Pravda, bengálský nezávislák Gandu (pod názvem Sráč uvedený v Česku na loňském Fresh Film Festu) kvůli pornograficky explicitní scéně soulože indická cenzurní komise do kin jen tak nepustí, ale pro herečky proslavené filmy s hvězdičkou v Bollywoodu místo je. V poslední době se tak indičtí filmaři přetahují, který z nich ve svém novém filmu najde nějakou roli pro Sunny Leone. Tato dívka bujných tvarů, která se pod jménem Karan Malhotra narodila sikhským emigrantům v Kanadě, se na Západě proslavila jako fotomodelka v pánských časopisech a stala se z ní také hvězda mnoha, převážně lesbických, pornosnímků. O něco zahalenější než obvykle ji  brzy budeme moci vidět například ve snímku Jism 2 (který bude pokračováním úspěšného "sexy thrilleru" z roku 2003) nebo v Ragini MMS 2 (což je zase pokračování nepříliš úspěšného nízkorozpočtového hororu).

Koneckonců se loni v indických kinech objevila okrajová komedie podivného názvu www.sheetalbhabi.com inspirovaná kontroverzním internetovým porno komiksem Savita Bhabi...

A abych nezapomněl - v srpnu se na nás vyřítí pokračování "indických Prciček" - Kyaa Super Kool Hain Hum: