Indická 'artová' klasika na DVD

Propagační kampaň Incredible India, kterou v roce 2002 odstartovala indická vláda, aby do země nalákala více turistů, už sice mohla filmového fanouška potěšit řadou malebně barevných spotů (v nichž občas dokonce vystupovali populární bollywoodští herci) ale opravdovou pochvalu si od příznivců indického filmu zaslouží až nyní.

V tomto roce byl totiž pod vedením organizace National Film Development Corporation of India, která si klade za cíl podporovat domácí filmové umění, spuštěn projekt Cinemas of India představující divákům klasická díla 'artově" orientovaných indických tvůrců.

Nekomerční filmová tvorba Indie, stylově nikoli nepodobná například klubovým filmům z Íránu, Turecka či třeba Rumunska, je ve světě známá jen minimálně a leží zcela ve stínu komerční produkce velkých center - Bollywoodu, Kollywoodu a Tollywoodu (nepočítáme-li tedy Satyajita Raye, Ritwika Ghataka a několik málo dalších - převážně bengálských - jmen, o nichž mají na Západě nějaké ponětí alespoň zarytí cinefilové). Za to si ovšem Indové mohou do značné míry sami, neboť snímky této kategorie jsou pro cizince velmi těžko dostupné - často vůbec nevyšly na přenosných médiích a pokud ano, tak vyšly neotitulkované, nebo v otřesné, sotva sledovatelné technické kvalitě.

V rámci zmíněného projektu ovšem bylo 22 vybraných filmů (často cenami ověnčených a časem prověřených) digitálně zrestaurováno a uvedeno na DVD. Jsou mezi nimi snímky převážně hindské, ale také maráthské, tamilské, telugské, malajálamské a urijské. Jejich seznam i s krátkými anotacemi si můžete prohlédnout zde. Já bych se jen krátce vyjádřil k těm, o nichž už jsem něco zaslechl (či jsem je viděl), a které také považuji za nejvíce hodné pozornosti:

Dharavi (1991), oceněné prestižní National Film Award za nejlepší film, přináší realistický obraz života ve stejnojmenném bombajském slumu, jenž patří mezi ty vůbec největší na světě. Ocenit by jej tedy mohli ti diváci, kteří v Boyleově Milionáři z chatrče viděli vyumělkovaný orientalistický konstrukt, přáli si vidět téma indické chudoby a kriminality zpracované někým "zevnitř" a z nějakého důvodu jim nevyhovovalo drama Salaam Bombay! (1988) od Miry Nair.

Mammo (1994) je prvním dílem tzv. "muslimské trilogie" respektovaného režiséra Shyama Benegala, který tři příběhy o muslimských ženách z různých sociálních vrstev natočil dle scénářů publicisty, filmaře a veřejného intelektuála Khalida Mohammeda. Oba autoři svou prací zásadně přispěli k proměně filmového zobrazováni indických muslimů - popřeli někdejší romantizované a idealizované nazírání a začali se zajímat o otázku emancipace žen.

Salim Langde Me Pat Rao (1989) je dalším důležitým milníkem vlny sociálně angažovaných muslimských filmů a ukazuje svazující společenské i ekonomické poměry ve špinavém bombajském ghettu, kde se kriminalita jeví jako jediný možný způsob, jak si vydělat na živobytí. Režisér Saeed Aktar Mirza však své souvěrce nehodlá oplakávat a naopak tvrdí, že klíč k lepšímu životu leží v rukou muslimů samých. Pozornost je věnována i náboženskému radikalismu a komunálním střetům, což byly v Indii 80. let problémy více než aktuální. Zajímavostí je, že v jedné z vedlejších rolí se objevuje pozdější slavný režisér Ashutosh Gowariker (Lagaan, Jodha Akbar).

(Můj kontextualizující článek o muslimském filmu v 70. a 80. letech naleznete zde)

Uski Roti (1970), Duvidha (1973), Nazar (1990) - trojice snímků nedávno zemřelého Maniho Kaula, mistra úchvatných obrazových kompozic a filmové lyriky, jehož talent jsem si mohl kdysi vychutnat v krátkometrážním erotickém filmu Cloud Door. Kaul byl studentem samotného Ritwika Ghataka a je řazen k předním představitelům indické nové vlny. Více o něm a jeho díle si můžete přečíst zde.

Celkově mohou DVDčky z řady Cinemas of India vzít za vděk jak filmoví labužníci pátrající po tom nejlepším ze světové kinematografie, tak fanoušci divácky atraktivního Bollywoodu, kteří mají zájem alespoň občas nahlédnout i za jeho hranice.

Mimochodem, pod názvem Beyond the Boundaries of Bollywood nedávno vyšel sborník esejů věnovaných těm sektorům hindského filmu, k nimž pojem "Bollywood" z nějakého důvodu příliš nepasuje.