Dílo klasika
Ačkoli západní diváci začali Bollywood objevovat až v devadesátých letech, dobu svého největšího věhlasu si hindský film odbyl v letech padesátých a šedesátých, kdy se před i za kameru postavily ty největší filmové ikony a vznikla řada kriticky ceněných filmů, jimž se povedlo zazářit i na prestižních filmových festivalech (a mnohé z nich mohli ve své době vidět v kinech i čeští diváci).
Režisér a hlavní protagonista aktuálně recenzovaného snímku Guru Dutt přitom patří k těm nejvýznamnějším osobnostem zmíněného období a vlastně i indického filmu obecně. Během svého relativně krátkého života ukončeného (pravděpodobnou) sebevraždou, stihl natočit několik kanonických a vlivných filmů a vysloužit si mimo jiné přezdívku "indický Orson Wells". Duttova tvorba, částečně ovlivněná filmem-noir, se vyznačuje spíše temnějšími, melancholickými díly, což je kategorie do níž spadají i jeho dvě nejproslavenější díla - lyrická dramata Pyaasa (1957) a Kaagaz Ke Phool (1959). Odlehčený snímek Mr. & Mrs. '55 má tedy v kontextu Duttovy filmografie statut odpočinkové záležitosti, byť ani do něj se tvůrce nezdráhal zakomponovat sociálně-kritický podtext.
Mr. & Mrs. '55 ale není vnímán jen jako nejveselejší Duttův film, ale také jako ten nejvíc ovlivněný Hollywoodem, či se nejvíce blížící jeho dobovému vzorci. Familiární prvky v něm, troufám si říct, neobjeví jen příznivci padesátkových amerických komedií, ale i běžný český divák, který sem tam nepohrdne nějakým tím filmem "pro pamětníky".
Zápletka ze všech nejklasičtější
Zní to povědomě, že? Motiv fingované svatby a postupného citového sblížení jen "papírově" spojeného páru se v romantickém žánru řadí mezi klasiku. A překvapí někoho když prozradím, že Preetam záhy odveze Anitu do venkovského statku za svou vdanou sestrou, aby jeho milá poznala váhu tradičních rodinných hodnot? I samotné charaktery ústředního páru (světem protřelý, mazaný tulák a naivní městské děvče objevující taje lásky) by jistě našly svá alter-ega v kdejakém českém prvorepublikovém hrdinovi či hrdince.
Film je pro západní oko povědomý i prostředím - Anita žije v bohaté westernizované rodině se sídlem v britském stylu, přítomní muži nosí saka a klobouky, na ulicích jezdí klasická anglická auta, k narozeninám se pěje "Happy birthday", navštěvuje se tenisový zápas či plovárna a jen pár palem v pozadí a několik žen v sárích prozradí, že se nanacházíme v Evropě nebo Americe, ale v Jižní Asii.
'Muž mě bije, ale má mě rád'
Vzhledem k západnímu kabátku, který si film oblékl, pak působí docela paradoxně a překvapivě jeho vzpírání se "západním" hodnotám a apel kladený na zachování indických sociálních tradic. Od konce devadesátých let již patří ženská emancipace a kritika rigidního patriarchálního modelu ke klasickým bollywoodských námětům, ale v roce 1955 se jí Guru Dutt ještě přesvědčeně stavěl na odpor. Tedy, abych byl spravedlivý - to, co je ve filmu vhozeno na pranýř, vlastně není ani tak feminismus, jako taková kritikova karikatura feminismu - dezinterpretovaná myšlenka, která je servírována jako arogantní nenávist k mužům a vzpírání se "přirozené ženskosti." To se koneckonců odráží i v úsměvně archetypální postavě Sity Devi, jíž je přisouzena vizáž zapšklé matikářky z 3.B (drdol a přísné brýle nechybí).
Jejím názorovým protikladem je Preetamova sestra, mladičká tradicionalistická venkovanka, s níž Anita později konfrontuje názory převzaté od své tety. Sestra přitom přímo netvrdí, že žena se má muži bezpodmínečně podřizovat a být jeho "služkou", nýbrž upozorňuje na potřebnost zdravého manželského svazku, pro jehož udržení je třeba překousnout i některé negativní jevy. Když se Anita mladé hospodyňky zeptá, zda ji manžel už někdy uhodil, odpoví: "I kdyby, tak mě má stejně rád. Když jíš rýži, taky občas kousneš do malých kamínků, ale nepřestaneš kvůli tomu jíst."
Se stejnou lidovou moudrostí Dutt ústy hrdinovy sestry odpaluje i další výtky, které k tradičnímu uspořádání rodiny v Indii západ kdy měl (či spíš stále má): Není pro ženu pozice hospodyňky náročná či ponižující? Ne, protože 'pokud by ona neměla pracovat ve svém domě, tak kdo tedy?' Neztrácí dívka svobodu, když se mladém věku vdá a má děti? Ne, 'copak se za matku může považovat žena, pro níž jsou její děti břímě?' Prostě, není tomu tak, že by byl Dutt nadutým šovinistou, jen se snaží bránit tradiční hodnotový model před "cizími" ideami, kterým správně nerozumí a o nixhž si myslí, že pro "odkaz předků" představují ohrožení. Zkrátka učebnicové ukázka nedorozumění v interkulturním dialogu.
Film trochu popletený, ale s dobrým srdcem
Stereotypizace mužské a ženské společenské role a pomýlená interpretace feminismu (připomínám, že obojí jako výsledek dobového a kulturního nepochopení) lze nakonec považovat za ty největší překážky, jež budou dnešnímu divákovi ležet v cestě za pozitivním zážitkem z tohoto filmu. Jinak se totiž může těšit ze zábavných a skvěle zahraných postav, svěžích dialogů a filmařiny světové úrovně. (V tomto ohledu je třeba pochválit obvzláště vynikající kameru, která při zabírání pečlivě aranžovaných studiových interiérů používá působivou "noir" práci se světlem.)
Proto doporučuji brát ideologickou rovinu Mr. & Mrs. '55 s nadhledem (vždyť i sám hrdina je karikaturistou a břitkým komentárorem) jako výpoveď o dobovém vnímání feminismu a spíše se nad ní usmívat, než ji hněvivě odmítat. Ten film totiž za pozornost stojí a troufám si říct, že má šanci na západě oslovit daleko širší publikum, než romantické rodinné muzikály, které ovládly Bollywood o pár desítek let později.
P.S: V ukázce píseň "Jaane Kahan Mera" v níž vystupuje vedlejší postava Preetamova přítele (Johnny Walker) se svou milou...
Mr. & Mrs. '55 (1955)
Žánr: Komedie, romantický
Stopáž: 157 min
Jazyk: Hindština
Režie: Guru Dutt
Hrají: Guru Dutt, Madhubala, Johnny Walker, Lalita Pawar...
Hodnocení: 8/10
Žádné komentáře:
Okomentovat