Tashan - co by byl život bez trochy stylu?

Tashan – snímek, který proletěl indickými kiny bez zájmu diváků a ještě byl mohutně popliván místními kritiky, osobně vnímám jako výrazný přírůstek do vlny „hypercool“ akčňáků odstartované filmy jako Dhoom 2 či Race a zároveň jako jeden z nejlepších bollywoodských filmů tematizujících amerikanizaci indické kultury. 

První záběr – sytě červený mercedes ujíždí po vyprahlé hornaté krajině a hraje k tomu rock-‚n‘-rollová hudba. Když tu se náhle hudební podkres přepne na indickou lidovku a pak zase zpátky k rocku…Čím divočeji se přepíná hudba, tím divočeji sebou auto na silnici smýká, až vyletí mimo cestu a padá do skalního jezírka. Zatímco se mercedes potápí, kamera zabere jeho interiér – tam sedí jeden z hrdinů, Jimmy (Saif Ali Khan), otáčí se na kameru a začíná vyprávět svůj příběh…

Dozvíme se, že Jimmy, který má styl a skvělou anglickou výslovnost, podlehl svodům stylové Pooji (Kareena Kapoor) a přislíbil, že bude vyučovat angličtinu jejího stylového šéfa. Tím je obávaný mafián Bhaiyyaji (Anil Kapoor), který má styl a velký balík peněz, jenž mu Jimmy s Poojou zákeřně ukradou. Na jejich stopu je nasazen zmatkářský gangster Bachchan (Akshaye Kumar), jemuž však nechybí dobrá muška, zlaté srdce a hlavně styl…

Když styl, tak pořádný (a americký)!

Není náhoda ani žádná chyba, že se v synopsi objevuje tolik stylu – styl je totiž jedním z hlavních témat filmu a je dokonce i jeho názvem (respektive volným překladem slůvka „tashan“). Tashan se vyznačuje přehnanou estetizací, kdy jsou postavy často snímány zpomaleně v „coolových“ pózách, nosí výstřední oblečení a jezdí v nablýskaných vozech. Občas provedou i nějakou klišovitou nelogičnost (rozdělení lupu na několik dílů a jejich rozmístění na různá neobvyklá místa po celé Indii) a když se jich někdo jiný zeptá, proč tak učinili, suše odpoví, že je to tak stylové.

A pokud je to stylové, tak americky stylové. Estetické postupy amerických akčních blockbusterů Tashan přijímá a zpracovává s viditelnou láskou i ironickým úšklebkem zároveň. 

Téma pronikání anglofonní (americké) kultury do Indie je uvedeno hned v první scéně filmu (přepínání mezi americkou a indickou hudbou) a je dále přítomné prakticky v každém záběru. Sám hlavní hrdina je učitelem angličtiny pracujícím v call centru, kde se „i hindsky mluví jedině s britským přízvukem“, postavy používají v dialozích hindštinu a angličtinu v poměru 50:50 a v jednom momentě dokonce potkají americký filmový štáb a nechají se od něj (s blonďatými parukami na hlavách a s textem „Když spatřím bílou tvář, mé srdce se roztančí“ na rtech) nafilmovat do taneční scény (A: „V tomhle filmu nejsou žádné písně.“ B: „Tohle je Indie. Tady jsou písně ve všem.“). 

Nadsázka kde se podíváš

Debutující režisér (a již zavedený scénárista podepsaný i pod obdobně laděným diptychem Dhoom) Vijay Krishna Acharya se ale nespoléhá jen na přehánění a zahrnuje do filmu i určitou grotesknost – což se projevuje například tehdy, když hlavní záporák prchá ve šlapací rikše, nebo když vidíme Bachchana, jak na projíždí městskými uličkami na malém mopedu v přestrojení za mýtického démona  Rávanu. 

Pokud by snad někdo stále nedokázal ve filmu rozlišit očividnou nadsázku a měl by dojem, že je zamýšlený úplně vážně (ač v něm Akshay Kumar používá jako zbraň i kandelábr), o opaku jej přesvědčí zcizující způsob užití vypravěčů z řad ústředních postav. Některá z nich se prostě znenadání zastaví, podívá se do kamery a začne situaci komentovat. A to dokonce i v případě, že se zrovna nachází pod vodou.

Film obsahuje i taneční scény, které jsou spíše méně motivované a mají „oddechovou“ funkci, nicméně je jim očividně věnovaná velká péče a mohou se pochlubit chytlavými skladbami. Vrcholem je pochopitelně výše zmíněná parodická píseň „Dil Dance Maare Re“, de facto vystihující ducha celého filmu.

Potěcha pro oko

Tashan lze v mnoha ohledech označit za „zajímavý“, „vydařený“ či „originální“, ale zaslouží-li si nějaký jeho aspekt maximální pochvalu, pak je celková práce s vizuálem, od kamery přes výpravu a kostýmy až atraktivním lokacím. V sytém, pestrobarevném obraze upomínajícím na vzezření blockbusterů ze stáje páně Bruckheimera je divákovi představována galerie mistrovsky komponovaných záběrů, jež dávají vyniknout bohaté výpravě a naplno prodávají exteriéry z míst jako je Ládakh nebo Haridvár.

Tashan je možno v prakticky v každé sekundě zastavit a vždy před sebou uvidíte obraz, který je hodný vytištění a pověšení na zeď. Se střihem už film bohužel pracuje hůře, takže akční scény přes svou vtipnost zůstávají ve funkci lákavé atrakce upozaděné za scénami tanečními a k tomu jsou některé nasnímané nepříjemně trhaně a zrychleně. 

Nejde o děj, jde o styl!

Jak už bylo řečeno, Tashan znamená „styl“ a o ničem jiném než o stylu tento film není. Vlastně vůbec nevadí, že pod vrstvou vtipného parafrázování západních blockbusterů, výborně nasnímaných tanců a bujné vizuality se skrývá slabý scénář plný berliček a oslích můstků. Na příbězích indické filmy nikdy nestály (Tashan na něj zbytečně, ale vlastně v souladu se svým „stylovým“ konceptem upozorňuje „postmoderními“ fígly ve vyprávění) a ty dvě a půl hodiny strávené ve společnosti našeho stylové tria jsou natolik nabité chytrou zábavou a obrazovou brilancí, že nic víc jako divák potřebovat nebudete.

Pokud na film tedy nebudete nesmyslně uplatňovat kritérium realističnosti, jako to udělala valná většina indických kritiků...

TASHAN (2008)

Žánr: Akční, thriller, krimi, komedie

Stopáž: 148 min

Jazyk: Hindština, angličtina

Režie: Vijay Krishna Acharya

Hrají: Saif Ali Khan, Akshay Kumar, Kareena Kapoor, Anil Kapoor...

Hodnocení: 7/10